08.11.2013 08:16:10
Návrat z víkendu

            Inguška si položila otázku, proč se nemůže seznámit. V tom ji
napadlo, že to může být i tím, že to moc chce. Nějakou dobu o tom ještě
popřemýšlela. Vždyť i její single život je krásný! Má přátelé, s kterými
si pomáhají, má svoji partu, s kterou může jezdit na dovolené, nebo na
společné víkendy, když se ji něco rozbije v bytě, nebo na autě, vždy se má
na koho obrátit… Uvědomila si, že chvíle samoty vlastně miluje, může bloumat po
krámkách, koupit si nějakou maličkost nebo laskominu, nebo sama vyrazit na
procházku, či na kolo do přírody… Postupně si našla okruh známých, které baví
podobné věci, a tak má s kým vyrazit do kina, na koncert, na cvičení, nebo
na nějakou zajímavou přednášku… A ještě jí zbývá dost času, aby si něco
přečetla, nebo napsala… Uvědomila si, jak je vlastně se vším SPOKOJENÁ. Přijala
tedy svoji současnou roli kamarádky a na každý den se těšila a užívala si ho…

(klikni na více)

(více)
autor inguška @   0 komentářů
29.08.2012 17:35:42
Omyl

              S tímto mužem si Inguška začala psát náhodou,
nebo spíš takovým menším omylem. Mojmír měl stručný profil bez fotky a byl o
deset let starší. Zeptal se jí, jestli je její inzerát, že hledá protějšek
ještě aktuální. Inguška mu chtěla odpovědět, že neodpovídá profilům bez fotky.
A že věkový rozdíl deset let může znamenat dost. Neudělala to však a napsala,
že se ještě chce seznámit
.



       
Napsal jí o sobě pár stručných údajů, ale něco si
zatím ponechal jako svoje tajemství. Inguška se ho zeptala, jestli by bylo
možné, aby jí poslal svoji fotku.
Odpověděl, že se nerad fotí a že žádnou nemá.
Že si myslí, že fotky na seznamce jsou zavádějící. Každý tam dá nejlepší fotku
co má a
skutečnost je jiná. Ani naskenovanou fotku z dokladu nemá. Ale
může přijet, kam bude Inguška chtít, alespoň ho uvidí na vlastní oči a když mu
po pěti minutách řekne, ať se vrátí tam, odkud přišel, pochopí to.


            Jindy by už Inguška v tento moment
ukončila komunikaci. Místo toho napsala, že je pro ni důležitější, jaký je
člověk uvnitř.

(klepni na  "více")





(více)
autor inguška @   0 komentářů
09.05.2012 21:58:58
Na poslední chvíli

            Ingušce přišel nový vzkaz od Petra, kde jí napsal
pár kritických připomínek k jejím povídkám. Inguška si řekla, že
nepotřebuje žádné pochlebování. Toto je muž s jasným názorem. A tak mu
odpověděla.



            Po
pár dnech si vyměnili telefonní čísla a tak Petr někdy volal Ingušce skoro dvě
hodiny denně. Ještě se nesetkali ani jednou a už se spolu domluvili na třech
společných akcích… Jelikož jejich městečka byla od sebe dost vzdálená,
tak netrpělivě čekali na víkend, kdy budou mít oba volno.

(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
11.02.2012 09:16:20
Paparazzi

Byl mrazivý lednový den. Inguška prožila další
Vánoce bez partnera, tak možná i proto souhlasila s pozváním na schůzku.



Viděla
ho už z dálky. Jeho postava byla hodně hubená a jaksi ohnutá. Čepici měl
naraženou hluboko do čela. Inguška chtěla v první chvíli otočit se na
podpatku a utéct. V tom Ingušku uviděl. Zadíval se na ní svýma velkýma
smutnýma očima a nadále byl hodně vážný. Prociťoval důležitost této chvíle.
Přinesl svoji kůži na trh. Pochopí to jenom ten, kdo se jde setkat s úplně
neznámým člověkem. Už bylo pozdě odejít – řekla si Inguška  a přistoupila k němu blíže. Trochu se na
ní usmál. V ruce držel kytku zabalenou v novinovém papíru, aby jí
nezničil mráz. Třeba to nebude až tak zlé. A také jí slíbil, že přinese ukázat
svoje fotky. Snad to bude lepší, než další večer o samotě – zamyslela se
v duchu Inguška a vstoupila s ním do restaurace…

(klepni na "více")



(více)
autor inguška @   0 komentářů
18.09.2011 08:39:31
Jak z malé lži může vzniknou velká nepravda.

Hezký večer, Ingrid, máte nesmírně zajímavý profil, a blog –
ani nemluvit. Ponořil jsem se do něj, byť jsem si myslel, že jsem unaven. Měl
jsem jít už dávno spát a přesto nemohu. Jste zajímavá osobnost. Pokud bych si
něco přál, tak si s Vámi vyměnit někdy takto pár řádků.  Jsou okamžiky, kdy
to pomůže jako nic jiného.



            Pokaždé,
když si vzpomenu na Vaše povídky, nutí mě to přemýšlet. To je skvělé, možná je
to nejlepší, co může být. Pokusit se vybřednout z té každodenní rutiny a
přemýšlet…



 



            …tak třeba
takovýto ohlas dostala Inguška na svoje řádky od Jirky. To byl pro ní jeden
z momentů, kdy si řekla, že stojí za to psát dál. Zdarma a pro radost.
Zjistila, jak jí baví, že může mít na svoje povídky přímou odezvu. Třeba Jirka
jí požádal, co by si do budoucna přál, aby ještě připsala k předešlé
povídce. Jí však už naběhla linie nového příběhu, o kterém si myslela, že by
mohl čtenáře pobavit a zaujmout. A tak Inguška vzala svoje čisté papíry,
pohodlně se uvelebila do postele a začala rozmotávat svoji další povídku…



(klepni na "více")



(více)
autor inguška @   1 komentářů
05.07.2011 22:44:16
První rande








 Svým
starým autem v zelenočerveném provedení tě budu čekat hned v polovině tvé
sedmsetkilometrové vzdálenosti od místa mého bydliště. Přivážu si tě k sobě
jako návěs. Do každé zatáčky s tebou vlítnu stodvacetikilometrovou rychlostí,
pokaždé u toho zatáhnu ruční brzdu, abych ti předvedla svůj vlnkovaný drift.
Ihned po dojezdu na místo spolu hned jukneme do sauny, kde už konečně bez
zábran budeme moci ve dne v noci rozebrat a vidět všechny svoje patologie.
Potom ihned hupsneme ke mně do ložnice, kde prověříme všechny vylisované
karty a zalisované baterčičky. Potom hned rozsvítíme všechny světla,
roztáhneme závěsy, na balkón pozveme všechny sousedy, aby nás také viděli,
jak jsme spolu ŠŤASTNÍ a chtěli to i oni, a pak už bude jenom houkačka a
líbačka. Na ruce si nalepíme všechny možné červené a zelené semínka a těsně
před usnutím si vezmu Tvoje žluté tričko a řeknu Ti: Dobrou noc, strýčku
Fido! A Ty mi odpovíš: Dobrou noc, Vy moji malí lapaji. Pak se k Tobě schulím
do klubíčka a takto už spolu budeme spát každý den.

 




Toto je představa prvního rande v profilu Ingušky.



Inguška na to dostala desítky ohlasů. Skupina mužů Ingušce
složila poklonu za její bezmeznou fantazii, ale zůstalo dost i těch, kteří to nepochopili
jako fór a dožadovali se setkání ve stoprocentní shodě s popisem. První
rande Ingušky však dopadlo úplně jinak a zůstává na posouzení čtenářů nakolik
zaostalo svou střeštěností za výše zmíněným popisem…





 



(klepni na "více")



 



(více)
autor inguška @   0 komentářů
06.09.2010 08:17:07
Internetová láska


            Mezi muži z našeho kraje jsem našla tvůj profil. Měl jsi napsáno, že po většinu roku pracuješ v cizině. Napadlo mě, že se tě zeptám, kde konkrétně pracuješ. Druhý sen jsi mi odpověděl. Dozvídám se, že se jmenuješ Radek. Napsal jsi mi údaje o svém šest set padesát kilometrů vzdáleném horském městečku. Vyměnili jsme si pár vzkazů. Celé mi to přišlo jako nereálný úlet a odmlčela jsem se...


            Ty si mi však napsal znovu. Že za pár dní přijedeš do Čech. Takže bychom se mohli setkat? Nechci už další vzkazy. Máš skype adresu?


(klepni na "více")


           

(více)
autor inguška @   0 komentářů
23.07.2010 09:12:16
Člověk za zenitem

            Je novoroční ráno, půl deváté, před chvilkou jsem telefonovala s expřítelem. Byli jsme domluveni, že dnes spolu podnikneme novoroční výstup na náš blízký kopec. Něco se děje. Zas má jednu ze svých neuvěřitelných myšlenkových kreací. Vím, že dnes s ním celou cestu nahoru i dolů nevydržím. Dopíjím kakao, beru foťák, ale i kolo.


            Vidím ho už zdálky. Docela hezký muž. Urostlý a mladý, v obličeji pěkné rysy, je ode mě mladší o několik let. Nemá baťoh. Ještě, že jsem vzala víc proviantu na cestu…


(klepni na "více")


           

(více)
autor inguška @   0 komentářů
22.07.2010 10:52:57
Pomoc bílého jelena aneb Každý si jednou musíme stanovit svoje hranice



„Málokdy se všechno sejde dohromady tak, jak jsme si to vysnili. A každé vychýlení z rovnováhy, každý moment změny je tou nejlepší situací, jakou si můžeme přát – situací, v níž se nedá uvíznout a v níž přitom můžeme zcela otevřít svoje srdce a mysl. Jsou to chvíle s otevřeným koncem, v nichž se skrývá cosi velmi vlídného a nenásilného.“


    Pema Čhodron


(klepni na "více")


(více)
autor inguška @   1 komentářů
21.07.2010 17:27:29
I Soňa má svůj velký sen

Nevěra


Miloval jsem Tvou bílou kůži


Mé rty ti spaly ve vlasech


Mé rty tvým ještě něco dluží


Polibek – dozrál po čase


Jak rudá lampa v baru


hoří  mé uražené srdce frajera


A tělo chodí se svým stínem v páru


kam zapřáhla nás tvoje nevěra


Tvé polibky mi na rtech hynou


a zvonek zvoní pod puklinou


zvonu  který měl  jen tvůj rým


Tak si přijď pro pokání do zvonice


Přijď rychle dřív než jiné krasavice


polibkem sfoukne voskovice


a stiskne mě tak že zazvoním


         Pro Petra a Lucii   


     JAN SCHNEIDER  1967



(klepni na "více") (více)
autor inguška @   1 komentářů
08.10.2009 00:03:32
Magická povídka

Dobrý den, pane můj.


       S největší možnou úctou se Vám klaním, v nejhloubějším mlčení svého srdce, v nejhloubější zastavenosti svého promítání mysli a předstáv.


       Svůj link jsem kvůli Vám předělala už asi před dvěma měsíci… To od Vás očekávám hned tři jedničky, i když zatím nevíte proč… Drahý můj pane, jsme na stejné lodi, oba se snažíme tak trochu seznamku štěstí kultivovat, i když to tady je jako boj s větrnými mlýny...


       Moc Vás prosím, dejte mi ještě další dvě jedničky, vím už dávno, jak si je zasloužím, i když Vy zatím nevíte, co tři jedničky vlastně znamenají… Vím, jak my dva, samotné opuštěné duše, tady můžeme prorazit a vyčistit cestu dalším a dalším párům…


Už vím, co se se mnou bude dít, až od Vás další dvě jedničky obdržím: každý den se mi o Vás bude zdát krásný sen, jak jsem konečně našla muže, který mě zvládne intelektuálně, mentálně i sexuálně. Jak mi sám budete říkat, co při milování s Vámi mám dělat a možná nebude potřeba ani slov, vytvoří se mezi námi intuitivní vnímání a jenom sem tam mi necháte prostor, abych stihla pár asán ze své powerjógy, nebo břišních tanců…


Z mého linku už víte, že zřejmě mám dobrou fyzičku a proto vím, že si kvůli mně rezervujete celý víkend, bude to jenom náš sexuální maratón a jenom my budeme vědět, jak jsme o sebe odřeli svoje těla, ale konečně i duše. Jak z nich zmizeli všechny nánosy nedorozumění, nepřijetí a neúplného pochopení a nedocenění od našich bývalých partnerů…


Pane můj, hodně dlouho jsem na Vás čekala, teď tady před Vámi stojím bezbranná jako malá holčička, poslušně čekám na Vaše další rozhodnutí, co se mnou uděláte, když jste mě konečně našel… Moc děkuji osudu, že jste přišel na můj link, i když nás je tady přes 160.000 lidiček, že Vám to trvalo jenom malou chviličku, než jste se ke mně přiblížil, i když vím, že zatím se na mě díváte ještě z velké dálky… Ale to už nemusíte. Jsem tady jenom pro Vás, jsem v tuto chvíli jenom Vaše Inguška…


Tímto Vás, pane můj, zvu do své nejbližší blízkosti…


(klepni na "více")



(více)
autor inguška @   0 komentářů
20.08.2009 07:10:45
Chyť a pusť podruhé
       Tuto svoji povídku bych chtěla věnovat Alešovi, né jenom proto, že mi k mým povídkám píše svoje komentáře, ale také proto, že až pojede tento víkend do ciziny, aby si na povídku mohl vzpomenout a uvědomit si, jak těžko je přeložitelná do cizí řeči. Aby i on procítil, jak je naše česká řeč a česká kultura krásná.

       Ještě bych chtěla tuto povídku napsat i pro Kateřinu, je to jedna z mých nejlepších kamarádek a žije a pracuje v Bavorsku. Katko, přeji Ti hezké čtení a doufám, že moji povídku zvládneš přeložit celé své rodince, včetně Omy a že Vám přinese hodně radosti.


 


Vážené vedení klubu Chyť a pusť!


       Moc mě zaujala Vaše bohulibá činnost chytat kapry a po změření a vyfocení je zas vrátit řece. V posledních dnech u mě na renovaci bytu pracuje pán, který sbírá houby, ale vůbec je nejí. Stalo se tak po jedné né moc veselé příhodě, kdy jeho babička mu usmažila pár hříbků a omylem, nebo možná i záměrně mu podala toxický pokrm, po požití kterého skončil na záchrance a bylo mu provedeno vypumpování žaludku bez rozlišení jedlých a nejedlých hříbků. Od této doby už vůbec houby nejí, ale nadále je moc rád sbírá. Sama jsem se přesvědčila, jak je nejí, jak vybere každou houbičku z polévky i z pod kuřete, vůbec nesnese ani hovězí na houbách.


       Pán odmítá jakékoliv odblokačky. A tak jsem si vzpoměla na Váš klub. Sami dobře víte, kolik starostí je se založením nového klubu, žádná neziskovka se už dnes neobejde bez ohromné administrativy. Chtěla bych Vás poprosit, jestli by jste pro tohoto pána mohli udělat výjimku a vzali ho do svého klubu, když je zatím jenom jeden zvláštní případ.


       Pán by měl zájem i o Vaše soutěže, chtěl by se už příště zúčastnit Vašeho celovíkendového soustředění. Soutěž by si představoval tak, že by v určitém čase hledal hřiby a hřibky v okolním lesíku. Bylo-li by to možné, aby se pán zůčastnil Vaši soutěže, proberte prosím předem pro něho podmínky na Vaši valné hromadě, aby si to mohl trochu dopředu natrénovat. Hlavně by chtěl vědět od kolika centimetrů se mu budou počítat hřiby, jestli se bude měřit jenom klobouk, nebo jestli i noha. A od kolika centimetrů bude muset hřiby vrátit lesu na kompost a jestli by pár malých mohl přivézt domů babičce, aby je mohla naložit do octa.


       A dále by pán chtěl vědět, jestli bude soutěžit jenom o největší hřib, nebo o co největší počet velkých hřibu nasbíraných za určitý čas. Pán moc rád vyhrává, ale soutěžit moc nemusí, tak se na Vás obracím touto cestou, jestli by jste ho teda nakonec mohli korunovat jako krále houbařského sběru, možná že když bude soutěžit jenom sám, tak by konečně alespoň poprvé mohl v jedné soutěži vyhrát. Použití navigace zatím odmítá.


       Ještě na Vaše vedení mám jednu otázku. Proč při lovu přikrmujete kapry kukuřicí pro oba soutěžní týmy současně, proč jsou pro ně zakázané luštěniny. Tázala jsem se už dvou lidí ze svého osobního telefonního seznamu. Brácha z Anglie mi odpověděl, že přečetl hodně rybářských knih, ale o luštěninách ještě nenašel ani zmínku. Tak snad k tomu ještě něco sestuduje v cizím jazyce. Druhý pán je také rybář, do mobilu mu leze manželka, má mě proto ve svém seznamu pod jménem Karel. Dosud mi neodpověděl na moji SMS zprávu. Tak teď nevím, jestli mu můj vzkaz prokoukla manželka, nebo jestli ještě přemýšlí o tom, jestli rybám víc chutná kukuřice, než luštěniny.


       Napiště mi prosím co nejdříve odpovědi na všechny moje otázky, moc mi na tom záleží. Když do té doby ještě na něco přijdu, tak se ozvu raději první. Děkuji za Vaši ochotu a za Vaše porozumění.


(klepni na "více")



(více)
autor inguška @   0 komentářů
12.08.2009 11:45:45
Díra v Matrixu
       Zazlíváš mi, že ti píšu moc dlouhé e-maily. Trvá ti týdny, než si je přečteš. Moje přání k svátku, které jsem pro tebe skládala s takovou láskou jsi si přečetl až za měsíc... Zazlíváš mi moje časté volání přes levný program našeho operátora. Vyčítaš mi snad už každou SMS zprávu... Tak ráda bych tě měla u sebe!... Tak ráda bych si s tebou vyměnila každý den jenom jednu malou zprávičku....

(klepni na "více")



(více)
autor inguška @   1 komentářů
11.08.2009 16:38:25
V každou chvíli máš vše, co potřebuješ podruhé

       Je sobota ráno, v sedm hodin vycházím z našeho domu a jdu koupit čerstvé rohlíky a noviny. Od čtvrt na sedm už v naši ulici pracuje bagr, trvá to takto už třetí týden, takže mi to moc nepřidá na mé ranní náladě. V tom potkám sousedku s vnoučkem, který v podpaží drží umělý bagřík jako svůj největší poklad. Stěžuji se na dlouhodobý hluk, o kterém nevím, kdy skončí. Sousedka mi vysvětluje, jak musí s vnoučkem chodit co nejblíže k bagru. A že tento hošíček, chodící do školky, bude brečet, až pánové tady dokončí svoji práci a bude si moci brát do postýlky už jenom svůj malý bagříček... Uvědomuji si, jak je náš život plný paradoxů a jak se vždy najde alespoň jeden človíček, pro kterého je situace užitečná víc, než si umíme představit.


       Po snídani si jdu zkontrolovat svoji zahrádku. Oberu maliny na oblíbený tvarohový dort se želatinou. Od souseda se dozvím, že sousedce nade mnou zemřel včera manžel.


       Slíbila jsem vám humornou povídku. A já tady píšu o pohřbu. Jdu si nastřihnout černou látku na sukni na pohřeb souseda. A konečně začínám psát svůj další kouzelný příběh, o kterém si myslím, že by vás mohl rozveselit. Zažila jsem ho tento rok koncem zimy a zatím ještě nebyl překonán v dost velkém okruhu mých známých, i když rok ještě nekončí a ke mně se hrne neuvěřitelné množství námětů na další a další povídky. Ptáte se mě, jestli si myslím, že se tento můj příběh budete chtít naučit zpaměti. Myslim. Dovoluji vám ho naučit se zpaměti a dovoluji vám vypravovat ho při každé příležitosti tak, jak to po mě chtějí moji kamarádi skoro při každém setkání. Přeji vám, aby vám přinesl také tolik radosti jako nám, i když přiznávám, že ten humor je chvilkama ještě černější, než černý. A ani si nepřeju, aby si moji povídku přečetly i moji sousedé...


(klepni na "více")






 

(více)
autor inguška @   0 komentářů
10.08.2009 19:30:38
Reklama pro planetu Mars

Ty která pleteš hlavu vteřinám


Ty která pleteš hlavu vteřinám


a snídáš moje řádky


ty která věříš bílým peřinám


ty patříš do pohádky


Ty která říkáš ty můj sladký


a požár ve mně obaluješ ledem


ty říkáš tvůj verš i krok je vratký


rumělko v oku šedém


Já nejdu ačkoliv jdu zpátky


Můj verš ba i můj krok vratký


ti lásko říká dobrou noc


Tak zavolej všechny spadlé hvězdy


Ó hvězdy jděte bláznu na pomoc!


      Pro Petra a Lucii     


      Jan Schneider    1967


(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
13.07.2009 15:37:13
Pár kousků z mého nešťastného dětství

           Moji rodiče mě počali úplně normálně a spontánně. Tatínek chtěl maminku už před vojnou. Ale když jí na jedné zábavě konečně oslovil, maminka už musela domů, protože na ní čekala kamarádka, aby obě nešly domů samy.


       Bratr maminky byl o čtrnáct let starší. Ten měl svoje seznamování ještě horší, protože v té době při každé zábavě si dokola sedly vdané ženy z vesnice a dívaly se, jak se mládež baví a mohly si o tom pak celý týden vyprávět. Horší to měl z toho důvodu, že na babičku se po každé zábavě zlobila sousedka, že do kola nevzal ani jednou jejich Helenu. Můj tatínek poznamenal, že kdyby měl tančit jenom s těma co chtěly babičky, sousedky a tetičky, tak by nemohl tancovat s těmi, co se mu opravdu líbí. Strýc si z donucovacích řečí nic nedělal a taktéž se včas oženil z velké lásky dle svého, dle sousedek nevhodného výběru. Už tehdy jsem ale viděla, jak se normy každých čtrnáct let posouvají k lepšímu.


       Tatínek teda přes vojnu psal mamince jenom dopisy, už tehdy se to dělalo tak, že se vše přepisovalo na více listů a pak se jenom nadepsali adresy. Jednou tatínek adresy popletl, mamince poslal dopis s jiným oslovením. Byl z toho poprask, protože maminka se dozvěděla, o čem si píše s jinými ženami a nebylo k tomu potřeba ani pár SMS. Už tehdy jsem viděla, jak šikovný to byl od tatínka tah, protože maminka konečně pochopila, že nemůže svojí dlouhou černou hřívou kroutit odmítavě donekonečna a vzali se hned po návratu tatínka z vojny.


       Jak konkrétně probíhalo moje početí, to přesně nevím, nemáme z toho doma žádný videozáznam, myslím že po tak dlouhé době, než se k tomu dostali to už bylo hodně chtěné z obou stran, že oba do toho dali všechnu svoji nashromážděnou energii, což se u mě projevuje doteď.


       Jenom vím, že tatínek začal na vojně kouřit a když se vrátil, tak si všiml, jak mamince při tom slzí oči od dýmu, tak s tím hned přestal. V životě mých rodičů bylo víc takovýchto intuitivních momentů hlavně z tatínkovy strany. Při jednom hraní mamince řekl, jestli by si mohla trochu zakouřit také a maminka mu pěkně vysvětlila, že přece ví, že je nekuřačka a že si takto nezačne huntovat svoje zdraví už od časného mládí. Tatínek byl v tomto ohledu spokojený i s dalšími věcmi, po letech mi dokonce přiznal, že v některých oblastech nebyl spokojený nikdy, ale teda, že co má s maminkou dělat, když jí má rád. Tak teda tatínek nechává maminku uvolnit se každý den u telenovely, hlavně, že se na hodinku uvolní a jako rozumný člověk neřeší, co nejde změnit. Z tohoto období u mě pramení pocit, že lepší jsou skutečné zážitky než seriály.


(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
04.07.2009 17:41:52
Chyť a pusť

       Už několikrát jsem při psaní své povídky pro sebe ohřívala polévku "do které jde zapíchnout lžíce". A jak jinak, byla jsem zaujata činností u počítače a pokaždé se polévka připálila. Naštěstí jsem zatím každý hrnec zachránila. Tak dnes piji jenom mentolový čaj dovezený z Argentiny, ale stejně spokojená bych byla i s českým mátovým.

        Moje dnešní povídka bude o rybičkách. V mém životě bylo víc úžasných "rybiček", proto bych tu dnešní chtěla věnovat svým kamarádům Alešovi, Robertovi, Lubošovi (i když jsme se neviděli asi 15 let a není jisté, jestli si moji povídku také přečteš) a dále kamarádkám Míše, Aleně a Kateřině. Tak bych jim teď chtěla poděkovat za jejich velkou schopnost vcítění se do mé maličkosti, za úžasnou míru pozornosti, kterou jsem s nimi zažívala při našich setkáních a za jejich upřímná otevřená slova, která živel jako já, opravdu občas potřebuje.

        Dnes se omlouvám ostatním znamením, pro ně připravuji povídky také, jenom dnes mám už to správné naladění, právě jsem se vrátila z regionální výstavy obrazů a poslouchám teď svoji oblíbenou relaxační hudbu. Tato povídka ve mě dozrává už asi dva týdny a cítím, jak ji ze sebe potřebuji dostat ven. Tak už teda jenom otevřít v počítači několik oken najednou a jde se do toho!


(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
28.06.2009 21:42:48
V každou chvíli máš vše, co potřebuješ

        Konečně si se dokopala k tomu, že budeš řídit. Řekla sis, že autům nerozumíš, tak sis ho koupila od své kamarádky, které věříš. Skvělý technický stav vozu neumíš posoudit, ale líbí se ti jeho potahy a jeho barva se ti hodí k oblečení.

           Po dvou kondičních jízdách v autoškole se párkrát s někým svezeš po okolí. Dnes jste se se Soňou rozhodly, že vyrazíte na blízký kopec. Říkáš si, že konečně by už tvoje jízda mohla být rychlejší než na kole...


           Vracíš se pro občanku, dnes je to důležité. Po okolí se rozeseli policajti a tak se nevyplatí riskovat. Soňa ti radí, kde je tvoje místo na cestě. Rychlost, jakou vybíráš křižovatky a zatáčky ji nahání hrůzu. Pokorně podřazuješ před další zatáčkou. Je to na tebe moc operací najednou. Spojka zabírá o něco výš, než sis myslela. Už je pozdě. Tvé auto se zastavuje na tom nejnevhodnějším místě. Jsi v dost ostré zatáčce. Do kopce. Zdá se, že auto je nakloněné i zprava doleva. Soňa říká, že klid a že to zvládneš. Pozorně posloucháš její instrukce. Ta spojka fakt zabírá úplně jinde, než sis to osahala v autoškole! Nepodaří se ti rozjet ani napotřetí.

          Soňa přebírá kromě velení i řízení, říká, že se to naučíš jindy. Teď je to tady nebezpečné, zatáčka je fakt ve špatném místě. Objíždí Vás několik aut. Děkuješ Soně, že je trpělivá, říkáš jí, že kromě angličtiny by mohla doučovat i autoškolu. Přidáváš svoji poznámku, že i milování s mužem jste se nejprve museli naučit, také Vám vše nešlo hned od začátku a teď už to také docela bývá bez problémů...


(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
17.06.2009 22:54:13
Pro Milana k svátku

       Po dvoutýdenním vypípávání a vypísmenkování jsme se minulý týden poprvé setkali. Psal jsi mi, že jsi na mě zvědavý čím dál, tím víc, že takto si se těšil jenom na Ježíška a že stejně jako před Vánoci počítáš dny, kolikrát se ještě vyspíš, než mně konečně uvidíš...


(klepni na "více")

(více)
autor inguška @   0 komentářů
můj profil
profil na štěstí.cz »
Aktuální články
Archiv
RSS
Vytvořil
Free Blogger templates
 
 
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se